Boj za autonomii

Boj za autonomii
 
V roce 1764 nastoupil na císařský trůn syn Marie Terezie, Josef II a po smrti své matky roku 1780 i do čela všech ostatních zemí Svaté říše římské. Doposud měli Habsburkové s maďarskou šlechtou velmi dobré vzaty, avšak to se razantně změnilo s osvíceneckou politikou Josefa. Jako vladař se zasloužil o četné reformy, které většinou navyšovaly práva obyčejného obyvatelstva. Vydal toleranční patent, čímž se vyvedly z ilegality alternativní vyznání a taky tím prosadil občanská práva pro tehdy diskriminované židy a jiné minority, leč doprovodným jevem byla i pravidla germanizující židovské obyvatele. Ke zděšení tamější šlechty se Josef roku 1781 zasloužil o zrušení nevolnictví, nýbrž takzvaná robota byla zachována, nicméně tato reorganizace znamenala pro poddané Maďary obrovský krok směrem ke svobodě. Z důvodu snahy o větší centralizaci, zavedl jediným úředním jazykem němčinu.
            V pozici vladaře jej roku 1790 vystřídal jeho mladší bratr Leopold II. a nyní se opět přihlásila šlechta, značně nespokojená s Josefovými reformami, a tak aby zchladil jejich horké hlavy, zrušil značnou část nových reforem a povolil starým župám(správní, či územní jednotka) zvýšit úroveň své nezávislosti. Po dvou letech vlády nečekaně skonal.
            Když vládl František II. Habsburský, síla Velké francouzské revoluce zasáhla i uherský stát a rakouská vláda si byla této hrozby nesporně vědoma, což se negativně projevilo v životě uherského obyvatelstva, protože strach habsburské vlády z vypuknutí povstání resultoval v určité restrikce a země se citelně transformovala v policejní stát. V roce 1794 vzniklo svobodomyslné sdružení, tvořené nacionálně orientovanými maďarskými elitami, které zanedlouho provedlo vzpouru, jež byla více než inspirována idejemi Velké francouzské revoluce, avšak císař nechal revoltu krutě potlačit a účastníky bez váhání popravit. Leč kýžené zklidnění situace mu to nepřineslo a obroditelské hlasy neutichaly.
            Jeden z nejvýznamnějších obroditelů byl osvícenec István Széchenyi, který založil maďarskou akademii věd a zasloužil se o několik hospodářsky velevýznamných projektů, otevřeně prosazoval přechod z feudálního systému na moderní hospodářství, leč přívržencem revoluce nebyl. Naopak zapáleným revolucionářem byl básník Sándor Petöfi, jenž společně s dalšími přívrženci vydal plán, v němž požadoval rovnost všech občanů před zákonem, svobodu tisku, volební právo pro lid nešlechtického původu a tak dále. V popředí odboje stanul právník Lajos Kossuth – nejvýznamnější postava maďarského boje za svobodu.
            Roku 1848 propukla masová povstání, a tím i maďarská revoluce a tehdy Lajos Kossuth apeloval na Ferdianda V., který byl velmi vytížen krocením revoluce ve svém domovském Rakousku, aby přijal požadavky odbojového hnutí, na což byl nucen císař přistoupit. Bylo tedy ustaveno první samostatné uherské ministerstvo, jež se dalo v zápětí pod vedením Lajose Batthyányho k budování svobodného státu a zlomení habsburské moci. Konečně došlo na mnohé a velmi zásadní reformy jakožto vydání nové ústavy, zrušení cenzury, zavedení všeobecného volebního práva,  k ukončení poddanství, zavedení obligátní daňové povinnosti pro šlechtu, či vybudování svojí vlastní armády. Takže musel na sklonku roku 1848 Ferdinand V. abdikovat.
            Leč po krátkém čase došlo ke zvratu chodu událostí, v celém rakouském císařství i v jednotlivých zemích nebylo obyvatelstvo jednotně nakloněno osvobozeneckým snahám a ozývaly se i hlasy zavrhující revoluční kroky, takže když nově nastoupený císař František Josef I. požádal o pomoc na likvidaci revoluce ruského cara, jenž mu ochotně poslal obrovský počet vojáků, celá mocná revolta byla roku 1849 poražena a členové revolučního hnutí až na výjimky povražděni.
Rakousko-Uhersko
Když dozněly všechny revoluční boje, Uhry obdržely degradující status kolonie s úřednickou vládou. Zatím Maďaři započali pasivní odpor systému, ale nezdálo se, že by mohlo dojít k jakékoli změně, jelikož  císař František Josef I. nyní nehodlal přistupovat na ústupky. V roce 1851 se z dosavadní porevoluční oktrojové ústavy(rozhodnutá panovníkem bez souhlasu zastupitelského orgánu) přešlo na novou státní správu zvanou Bachův absolutismus. Bach byl rakouský ministerský předseda.
Když však roku 1866 Rakousko prohrálo válečný konflikt s Pruskem, císař František přistoupil na jednání s Maďary, jež zastupoval právník Ferenc Deák. A tak se po složitých jednáních roku 1867 dospělo k výsledku – nazýváme to Rakousko-uherské vyrovnání, habsburská říše se přetransformovala v Rakousko-Uhersko a stát byl konstituován jakožto dualistická monarchie. Obě země měly své vlastní mocenské a výkonné centrum v podobě říšského sněmu s horní a dolní komorou, pod společnou celostátní správu spadala jen finanční, zahraniční a obranná politika.
            Tyto mocensko-správní změny byly předzvěstí doby nemalého progresu. Naplno se rozběhl proces industrializace a k velkému pokroku se dospělo i v odvětví infrastruktury, přičemž se nejvíce rozvíjela železniční doprava. V tomto období došlo také ke vzniku hlavního uherského města, které je centrem i dnešního Maďarska, spojila se stará města Buda, Óbuda a Pešť, čímž se zrodila Budapešť. Pozitivní hospodářská situace umožnila také rozvoj novým architektonickým stylům a výstavbě obecně, vzkvétal zde především klasicistní sloh, jenž byl rámcem pro mnoho velkolepých staveb.
            Avšak jak velký byl lesk uherských měst a stát jako celek prozpíval, tak podmínky pro život prostého obyvatelstva dosahovaly kritického stavu, společnost byla v zásadě třídně rozdělená, přičemž chudí doslova živořili. Mezi dělníky, jako reakce na tuto krizovou situaci vznikla solidární organizace a postupně začaly propukat demonstrace a stávky, jež byly povětšinou nemilosrdně rozprášeny. Uvědomění a síla maďarské identity rostla, leč na druhou stranu byly tyto tendence doprovázeny patrnými represemi. V roce 1880 založil maďarský socialista Leó Frankel Všeobecnou dělnickou stranu, jež si za hlavní požadavky kladla zavedení desetihodinového pracovního dne, zamezení dětské práce a zajištění rovnocenné mzdy pro ženy a muže.
Přejete-li si poznat památky na bohaté dějiny Maďarska neváhejte se vydat na poznávací zájezdy do Maďarska , které zajišťuje cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o., specialista na zájezdy do Maďarska. Cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o. působí na našem trhu již 24 let a pořádá poznávací zájezdy do celého světa a to jak autobusové zájezdy po Evropě tak letecké zájezdy do vzdálených zemí.