Manuel I. Veliký, Šťastný

Manuel I. Veliký, Šťastný

           

            Král Manuel I. sklízel ovoce z práce svých předchůdců, zdědil pevně ustanovenou monarchii a rozrůstající se koloniální říši. Zemi vládla již přes sto let avizská dynastie, pojmenovaná po Janu I. z Avisu. Když roku 1495 umíral Jan II. pravnuk zakladatele Jana I. bez mužského potomka, ustanovil jako svého nástupce synovce Manuela z Visea.

            Za jeho vlády už se zámořské objevování změnilo v dobývání, do Indie bylo podniknuto více jak 250 plaveb. Díky námořní plavbě kvetl obchod. Portugalci obchodovali s kořením z Východu, z Afriky vozili zlato a otroky, z Madeiry cukr, z Brazílie dřevo. Střediskem Portugalců v Indii se stala Góa, která v jejich držení zůstala následujících 450 let. Portugalská Góa se také stala misionářskou základnou pro celou Asii, v portugalských službách christianizovali svět hlavně františkáni a jezuité.

            Po králi Manuelovi byl také pojmenován architektonický sloh vrcholné gotiky v Portugalsku jako „manuelský“. V tomto slohu se pojí prvky vrcholné gotiky s ranou renesancí. Uplatňují se námořní motivy (kotvy, lana, mořská zvířata, armilární sféra – z navigačního přístroje). V tomto slohu byl například postaven klášter sv. Jeronýma i některé části kláštera v Tomaru.

            Král Manuel I. chtěl pod avizskou dynastií sjednotit celý Pyrenejský poloostrov, a proto se 3x přiženil do rodiny sousedů -  Katolických Veličenstev. Ovšem v tomto závodě nakonec zvítězil Habsburk Maxmilián I. a ve Španělsku nastoupila Habsburská dynastie. Jako podmínku sňatku měla Katolická Veličenstva vyhnání Židů, kteří se v Portugalsku usídlili po dobytí Granady. Část jich raději přestoupila na křesťanství, ale stejně byli Židé obyvateli Portugalska pronásledováni. Manuel si nejprve vzal Isabelu (sestru Johany Šílené), potom její sestru Marii a nakonec z další generace Eleonoru (dceru Johany Šílené), která se po jeho smrti musela provdat za francouzského krále Františka I.