Periklés

Periklés

Roku 443 př.n.l. se stal nejmocnějším mužem v Athénách politik Periklés. Opíral se o většinovou podporu lidového shromáždění, byla nastolena demokracie, ale přesto měl rozhodující vliv. Periklés vzešel z aristokracie, ale přesto byl ochráncem demokratických hodnot. Jeho matka Alkméonovna byla dokonce neteří reformátora Kleisthéna, zatímco jeho otec Xanthippos byl ostrakizován (poslán střepinkovým soudem do vyhnanství). Střepinkový soud byl soud, kdy na střepiny keramiky mohli shromáždění napsat jméno člověka, který se jim jevil jako nebezpečný pro demokracii.

Periklés byl 15 let zvolen stratégem, což byl úřad zodpovědný za válku a organizaci. Byl vynikajícím řečníkem. Jeho protivník Thukýdidés o něm řekl: „Když ho porazím v boji, on vstane a přesvědčí diváky, že vyhrál“.

Ve své politice se Periklés snažil, co nejvíc vyjít vstříc lidu. Zavedl například, že porotci soudů dostávali plat, takže i chudí zde mohli zasednout. Také zajistil, aby divadelní představení byla zadarmo. Athény nazval Periklés „školou Řecka“, působili zde historik Hérodotos, autor tragédií Sofokles, architekt Hippodameus, umělec Feidias.

Athény v té době vedly Délský námořní spolek. V tomto spolku městské státy, které nebyly schopné samy stavět lodě, musely na jejich stavbu přispívat. A o tyto poplatky se staraly Athény. Ovšem Athény využily těchto peněz pro vlastní účely. Periklés dal na Akropoli vystavět nádherné památky – Parthenón, chrám Athény a Propylaje.

Protože však vedl Periklés rozpínavou zahraniční politiku, vyprovokoval Spartu ke konfrontaci. Nastaly peloponéské války, které zapříčinily úpadek Athén. Periklés zemřel již na počátku konfliktu na mor.