V době
nejstarších dějin se usídlují v oblasti okolo Černého moře kmeny Kimmeriů a Skythů. Dále zde vytváří státní útvary germánské kmeny Ostrogótů a Vizigótů. Ty jsou však tlačeni náporem Hunů dále do Evropy, kde způsobí zánik západní části římské říše, Vizigóti doputují až na Pyrenejský poloostrov.
Dalším kmenem usídleným na území Ruska jsou Chazaři, kteří podlehnou při příchodu Slovanů. Slované zakládají státní útvar Kyjevskou Rus. Významným panovníkem je kníže Svjatoslav, jeho syn Vladimír přijímá křesťanství.
Kyjevská Rus je po svém zlatém věku napadena drtivým vpádem Mongolů, pod jejichž nadvládou zůstává toto území dlouhá léta.
Ve 14. století začíná
formování nového státu za vlády Daniela Alexandroviče, syna Alexandra Něvského. Významně se posiluje vliv Moskvy, za vlády Ivana Hrozného v 16.století je zaveden carský titul.
Stát dále posiluje po
nástupu Romanovců. Jedním z největších panovníků je
Petr Veliký, který otevírá okno do Evropy, zajišťuje přístup Ruska k Severnímu moři, zakládá Petrohrad a provádí v Rusku reformy.
Jeho následníci, např. dcera
Alžběta Petrovna dále rozvíjí Rusko, aby největšího věhlasu dosáhlo za vlády
Kateřiny Veliké a dospělo k postavení evropské velmoci. I Rusko poznamenají napoleonské války, ale zrovna na Rusku si Napoleon vyláme zuby.
Po celé
19. století ještě vládne dynastie Romanovců, ale zemi sužuje velká chudoba nemajetných vrstev, která pak vede k
revoluci a následnému komunistickému vývoji ve 20 století.