Sulejman I. Nádherný

Sulejman I. Nádherný

            Sulejman (Süleyman) byl synem sultána Selima I. Bylo mu dopřáno kvalitní vzdělání, studoval přírodní vědy, historii, literaturu ale i vojenskou taktiku. Již v sedmnácti letech dostal na starost správu osmanských provincií v Malé Asii a na Krymu.

            Sulejman se stává desátým osmanským sultánem roku 1520 po smrti svého otce Selima I. Již jeho otec vedl výbojnou politiku (připojil Kurdistán, Alžír, Sýrii, Egypt) a Sulejman na ni navázal. Ovšem svůj zájem zaměřil na sever do Evropy.

Nejdříve roku 1521 dobyl špatně chráněný Bělehrad a již mu nic nebránilo posunout se výše. V Uhrách v té době vládl mladičký český a uherský král Ludvík Jagellonský. Bývá mu někdy vytýkáno, že se chtěl v mladické nerozvážnosti blýsknout před celou Evropou a svojí milovanou manželkou Marií Habsburskou a nečekal na posily a vyrazil na Turka příliš brzy. Možná tam sehrálo roli, že část uherských magnátů chtěla chránit své území na jihu a část zase schválně přišla pozdě, ale s největší pravděpodobností Uhry neměly proti přesile Turků vůbec žádnou šanci. Ani Habsburkové jim nepomohli (císař Karel a jeho bratr Ferdinand), ač logicky byla Vídeň další na řadě.

           Tak došlo k osudné bitvě roku 1526 u Moháče, kde Sulejman vojska Ludvíka rozdrtil. Ludvík Jagellonský utonul v močálu, když prchal ze ztracené bitvy. Jeho smrti želela nejen manželka Marie (již nikdy se neprovdala), ale i Čechy (nastupují Habsburkové na trůn) a i sám Sulejman. Ten si nepřál Ludvíkovu smrt, jeho bojovníci měli za úkol ho nechat živého, chtěl aby mu Ludvík před celou Evropou odpřisáhl svrchovanost. Uhry nakonec měly vládce tři – část měl v držení Ferdinand Habsburský, část Sedmihradské knížectví magnát Jan Zápolský (ovšem podřízený Osmanské říši) a část tvořil budínský pašalík pod tureckou nadvládou.

            V září 1529 oblehli Turci Vídeň. Naštěstí zima přišla již počátkem října a turecké vojsko muselo odtáhnout. Ani druhý pokus v roce 1532 nebyl úspěšný. Dále Sulejman dobyl roku 1523 po půlročním obléhání ostrov Rhodos a řád johanitů musel odejít na Maltu (tu získali od císaře Karla V. jako léno). Tam je pak ohrožoval v roce 1565, ale k dobytí nedošlo. V roce 1534 dobyl Bagdád a připojil území dnešního Iráku.

Je s podivem, že pro všechny své výboje měl Sulejman ještě čas věnovat se vnitřnímu rozkvětu své říše a stavitelství. Jeho zákoník vydržel dalších 300 let a tak bývá někdy nazýván i jako zákonodárce. Jeho hlavním architektem se stal stavitel Sinan, budovatel nádherných mešit např. Sülejmaniye.

            Ač i sultán Sulejman  měl obrovský harém, žil později s jednou ženou málem v monogamii. Jeho vyvolenou se stala Roxelana (někdy přezdívaná Hyrem – veselá) původně křesťanská otrokyně z východu (pravděpodobně Ukrajiny). Té se podařilo mít nad sultánem obrovskou moc a dosáhla i rozkolu mezi sultánem a jeho prvním synem Mustafou, aby dosadila jako následníka svého syna Selima.

           Přejete-li si poznat památky na bohaté dějiny Turecka, neváhejte se vydat na poznávací zájezdy do Turecka, které zajišťuje cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o., specialista na zájezdy do Turecka. Cestovní kancelář Mayer&Crocus s.r.o. působí na našem trhu již 24 let a pořádá poznávací zájezdy do celého světa a to jak autobusové zájezdy po Evropě tak letecké zájezdy do vzdálených zemí.