Počátky křesťanství

Počátky křesťanství Již od 1. století začali do Arménie přicházet křesťané. Křesťanství se v Arménii šířilo, podle tradice, prostřednictvím dvou apoštolů – apoštola Bartoloměje a apoštola Tadeáše. Proto se také arménská církev nazývá apoštolská. Až do konce 3. století byli ale křesťané v Arménii silně potlačováni a perzekuováni. Koncem 3. století do Arménie také utekly z Říma křesťanské ženy, které zde chtěly hledat útočiště. Mezi nimi byla i krásná dívka jménem Hripsime, kterou si dokonce za ženu chtěl vzít tehdejší římský císař. Protože ho ale odmítla, začala být pronásledována a uprchla tedy na východ. V Arménii vládl král Trdat III., který Hripsime jednou uviděl na poli a velmi se mu zalíbila a rozhodl se, že se stane jeho konkubínou. Když ho Hripsime odmítla, znásilnil ji a nechal ji mučit. Všechny křesťanské ženy, které s Hripsime přišly do Arménie, bylo jich 30 – 40, byly ukamenovány. Ve stejnou dobu přišel do Arménie Řehoř, který zde také šířil křesťanskou víru. Byl ale uvržen králem Trdatem III. do jámy, která je k vidění stále v malém kostele v klášteře Khor Virap. Zde strávil Řehoř 13 nebo 14 let s hady a štíry. Jedna žena mu ale denně nosila chleba a proto mohl přežít. Král byl pak jako trest boží postižen leprou, byl tak zohyzděný, že se nemohl ani před lidmi ukázat. Jednou měla jeho sestra vidění, že pokud propustí Řehoře a nechá pohřbít křesťanské mučednice, bude uzdraven. Trdat již neviděl žádné jiné východisko a nechal Řehoře propustit, křesťanské mučednice byly pohřbeny a prohlášeny za svaté. Král přestoupil na křesťanskou víru a celá královská rodina byla pokřtěna v řece Arax, která je dnes hraniční řekou s Tureckem. K tomu došlo podle tradice v roce 301 n.l. a Arménie se stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství. Řehoř Osvětitel kázal pak po celé Arménii v arménštině a položil základy svébytnosti arménské církve. Ale teprve Nersés dal církvi pevnější organizaci a rozšířil její spojení s lidem. Nersés na achtišatském synodu r. 355 – 356 prosadil církevní zřízení, které platí dodnes. Mesrop Maštots se rozhodl v roce 405 připravit novou arménskou alfabetu, protože Arméni používali do té doby jiných druhů písma a běžné obyvatelstvo nerozumělo pořádně co je to křesťanství, protože Bible byla v syrštině, hebrejštině nebo řečtině a bylo tedy potřeba přeložit Bibli do arménštiny a k tomu bylo zapotřebí také arménského písma. Mesrop Maštots tedy připravil arménskou alfabetu a tu pak šířil i v Náhorním Karabachu a pomáhal později vytvořit i gruzínské písmo. Původní arménská alfabeta měla 36 písmen a ve 13. století přidali další tři písmena. Současná alfabeta má tedy 39 písmen.