Boj za samostatnost

Boj za samostatnost

Pro následující události se stal nejdůležitější osobou vládce Duklji Stefan Vojislav, jenž zorganizoval úspěšné protibyzantské povstání ve 30. letech 11. století, a tak se Duklja oddělila. Reakce byzantského císaře na sebe nenechala dlouho čekat, vyslal trestné výpravy, jež měly situaci vrátit do předchozího normálu. Avšak na straně Duklji byla místní, strategicky těžko zvládnutelná krajina, a tak v obou výpravách v letech 1040-1043 obdržela byzantská vojska porážku. Tato debakl resultoval v uznání dukljanské nezávislosti byzantským císařem, přičemž byla sjednána s Vojislavovým synem Mihailem spojenecká smlouva.

            Mihail se stal tedy prvním vládcem nezávislého jihoslovanského státu, v těchto dobách již nazývaného Zeta. Tento panovník pokračoval v dekádě všeobecnéhorozvoje, jež začala přibližně v 9. století a trvala až do konce 12. století. Kníže Mihail se stal dokonce králem, když mu tento oficiální titul udělil roku 1077 papež Řehoř VII. Církevní zřízení v Zetě nabylo na důležitosti, když v roce 1089 za vlády Konstantina Bodina. Papež prostřednictvím buly povýšil biskupství ve městě Bar na arcibiskupství a pod jeho diecézi spadala Zeta, Raška, Travuňsko a Zachlumsko. Zeta za krále Bodina dosáhla svého vrcholu ať už ve smyslu politické moci nebo rozsahu území, leč kulturně mírně zaostávala.