Malta

Počátky maltské historie sahají do doby před více 7000 lety, kdy na ostrov připluli první osadníci. Zda slavné maltské megalitické chrámy, které v této době začaly vznikat, jsou jejich dílem, trápí archeology dodnes. Zatím se nepodařilo vysvětlit, jak tato relativně primitivní civilizace mohla postavit velkolepé stavby. Později byla Malta podmaněna Féničany a Kartaginci. Po porážce Kartága v punských válkách na konci 3.století před naším letopočtem se dostaly maltské ostrovy pod římskou nadvládu, která trvala až do rozpadu římského impéria na Západořímskou a Východořímskou říši (neboli Byzanc). Od 9. století sem začali pronikat Arabové. Ve století 11. si Maltu podmanil vládce Sicílie král Roger a z Arabů udělal své poddané. V následující době se evropské vládnoucí rody na ostrově střídaly, což místnímu obyvatelstvu nepřinášelo nic pozitivního. V roce 1522 byl ostrov Rhodos, kde měli se sídlo rytíři Řádu johanitů, dobyt Turky. Johanitům se podařilo získat od císaře Karla V. Maltu v léno. Svou novou vlast si však museli později ještě uhájit proti turecké přesile. Vojska tureckého sultána Sulejmana I. byla nakonec v dlouhých a těžkých bojích poražena a na ostrově zavládla v následujícím období johanitů prosperita. Na konci 18.století Maltu obsadila napoleonská vojska. O pomoc byli požádáni mj. Britové, kteří svou šanci využili a v následujících letech si zajistili britskou svrchovanost nad souostrovím. Jejich nadvláda však hlavně zpočátku přinášela obyvatelstvu spíše pozitiva-byla přijata ústava, začal hospodářský rozkvět. Malta jako součást Britského impéria byla významným činitelem v obou světových válkách. V 60.letech se konalo referendum, které vedlo v roce 1964 k vyhlášení nezávislosti Malty.