Počátky

Počátky

Malta, neboli skupinka ostrovů jižně od Sicílie nabyla své dnešní podoby až v období klimatických změn přibližně v 10. a 7. tisíciletí před naším letopočtem, kdy voda z roztátých ledovců výrazně pozvedla hladinu Středozemního moře a zaplavila tak podmořský hřbet , táhnoucí se od Afriky až k Evropě, jehož jsou maltské ostrovy součástí.

            Lidský faktor se zde poprvé objevil někdy před 5000 lety za doby kamenné, když sem primitivní osadníci připlouvali, avšak identita a původ prvního národa na maltském souostroví nejsou průkazněji určeny, leč převažuje názor,že pocházeli ze Sicílie. Tato civilizace byla ještě poměrně primitivní, sídlili v jeskyních a způsob jejich obživy se rozděloval na lov popřípadě rybolov ale majoritně na zemědělství. Na Maltě byly archeology nalezeny také megalitické chrámy z dob 5.-3. tisíciletí před Kristem, jež dodnes představují obrovskou záhadu, jelikož zatím není žádný způsob, jak vysvětlit jejich výstavbu takto primitivní societou. A faktem je, že jsou tyto záhadami oplývající stavby nejstarší na světě. Do výčtu nejznámějších chrámů je nutno zahrnout archaické památky Ggantija, Hagar Qim, Mnajdra či Tarxien.

            Některé vědecké poznatky naznačují, že tato v lecčem nadčasová kultura z důvodů, které jsou předmětem polemiky, vymřela. Došlo k tomu někdy v polovině třetího tisíciletí  před naším letopočtem a odstartovalo se tím období nikým neosídlené Malty. Na přelomu 3. a 2. tisíciletí se tato situace změnila, a éru doby bronzové zde odstartovali nově příchozí osadníci, o nichž se znovu domníváme, že přišli ze Sicílie, leč úroveň vyspělosti jejich civilizace nedosáhla výše předchozího chrámového období.

Jejich kultura pod náporem invazivních útoků postupně zanikala, tento proces dosáhl svého vrcholu okolo roku 1000, kdy se na Maltě začali usazovat semitští mořeplavci zvaní Féničané a do roku 800 si Maltu kompletně podmanili. Právě tito obchodníci dali hlavnímu ostrovu jméno Malta. Jejich tehdy velmi mocná Punská říše, ovládající celou oblast západního Středomoří, přinesla na Maltu určité pokrokové prvky, poté co asimilovali původní obyvatelstvo, tu položili základy pozdějšího národa a také místnímu jazyku a písmu. Féničtí kolonisté se neomezovali jen na budování tehdy důležitých přístavů, ale zakládali i vnitrozemská města, na jejichž základech máme dnes například Mdinu a Rabatu. Je nesporné, že se maltský národ dostával v průběhu dalších staletí do kontaktu s řeckou kulturou, otázkou však zůstává, jestli byl tento styk omezen pouze na obchod a nebo jestli Řekové Maltu osidlovali. Právě ve vztahu k Řečtině se zde objevují nové lingvistické spekulace o názvu “Malta“, je možné že pochází ze slova meli(med) nebo melta(včela). V 5. až 3. století byla Malta pod nadvládou tehdy mocného Kartága.