Kyjevská Rus

Kyjevská Rus

Ve 2. polovině 9. století vznikla ruská civilizace spojená s vládou Vikingů (zde nazývaných Varjagové) nad obchodními centry na Ukrajině. Po roce 860 se vlády na Kyjevem a nad celou Rusí zmocnil varjagský princ Oleg, který postupně dobýval území všech východních Slovanů. Kyjev se stal jeho hlavním městem. Území Kyjevské Rusi se postupně zvětšovalo, až nakonec sahalo od Černého moře na jihu po Finský záliv na severu. Mezi Byzancí a Kyjevskou Rusí probíhal výměnný obchod – Byzanc dodávala zlato, hedvábí, exotické ovoce a koření, Kyjevská Rus kožešiny, vosk, med a otroky. Ve 20. letech 10. století byl zavražděn další panovník Igor a na trůn nastoupila jeho žena Olga, která zlepšila daňový systém, vydala se na misii do Konstantinopole. Zde se nechala pokřtít a přijala křesťanské jméno Helena. Po ní v roce 962 nastoupil její syn Svjatoslav, který musel hodně válčit, aby si podmanil území volžských Bulharů a nakonec i celé bulharské království. Byl pak ale zavražděn a moci se postupně ujali jeho synové, kteří vládli hlavně ze sídelního paláce. Jako poslední vládl Vladimir, pro jehož vládu je typická snaha o zcivilizování Kyjevské Rusi a její přeměnu v bezpečnou a stabilní říši. Byl sepsán první zákoník a Vladimir také udělil pohanství status státního náboženství. Za jeho vlády dosáhla Kyjevská Rus největší rozlohy území. Vzhledem k tomu, že pomohl byzantskému císaři potlačit povstání, dostal jeho dceru za manželku, ale s podmínkou, že přestoupí na křesťanství, které v té době už na Kyjevské Rusi mělo své zastoupení. V roce 988 se Vladimir vrátil do Kyjeva s novou manželkou a s novým státním náboženstvím. Všichni obyvatelé Kyjeva byli pak odvedení k řece Dněpr, kde byli byzantskými kněžími pokřtěni. Postupně byla takto pokřtěna celá Kyjevská Rus a všichni východní Slované přijali křesťanství. Vladimir byl po své smrti prohlášen za svatého, protože na Ukrajinu přinesl mír, víru a bezpečí. V roce 1024 byla odvrácena turecká pečeněžská invaze, v Kyjevě vyrostla katedrála sv. Sofie a další kníže Jaroslav pokračoval v kulturním rozmachu země. Prostřednictvím dobře volených manželství sebe a svých dětí se spříznil s vládci Švédska, Maďarska, Norska, Francie, Polska, Byzance a Německa. Vláda Volodymyra Monomacha byla vládou posledního velkého panovníka Kyjevské Rusi. Poté se oblast Ukrajiny rozpadla na menší nezávislá knížectví. Kyjev byl dokonce v roce 1169 vypleněn a značně upadl.

V roce 1223 zaútočili na řece Kalka Mongolové a o deset let později se vrátili ze severu. V roce 1240 pronikl do Kyjeva vnuk velkého Čingischána a zcela jej vyplenil a zničil. Obyvatelé Ukrajiny se dostali do područí mongolské Zlaté hordy. Mongolové ale neobsadili celé území a celkem respektovali místní kulturu a náboženství. Na Ukrajině vydrželi asi 50 let.