Východní Slované

Východní Slované

Kolem 6. století n.l. žila ve východní Evropě kulturně a jazykově ucelená skupina obyvatel, ze které vzešly tři kmenové větve. Jižní Slované odešli na Balkán, západní Slované do Polska a střední Evropy a východní Slované obsadili dnešní Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Slované stavěli na vyvýšených místech nad plochou krajinou obranné pevnosti a opevněná města. Podle legendy takovýmto způsobem vznikl v roce  560 n.l. Kyjev.

Východní Slované tedy budovali svá opevněná sídla na vyvýšeninách a ta se pak pokoušeli jiní dobyvatelé dobývat. Do 9. století měli většinu západní Evropy dobytou pro sebe Vikingové, kteří se pak zajímali o luxusní zboží z Byzance. Jako nejlepší obchodní trasa se jim jevila cesta přes území východních Slovanů. Jedna cesta procházela přes chazarský Kaganat od Baltského moře, přes Volhu a ke Kaspickému moři, ale tato trasa byla často ohrožována útoky nájezdníků. Druhá cesta vedla od Baltského moře přes Ladožské jezero do Novgorodu, odtud k Dněpru a přes Černé moře do Konstantinopole. Kyjev se stal velmi brzy důležitou obchodní křižovatkou na karavanní trase, která ve východo-západním směru propojovala Evropu s Hedvábnou stezkou. Cesta z Kyjeva do Konstantinopole trvala šest týdnů a byla nejnebezpečnějším úsekem celé cesty, protože zde často docházelo k přepadením.