Boj za nezávislost

Boj za nezávislost

 

   Paradoxně právě tito státní úředníci tvořící inteligenční elitu, byli jednou z příčin a nástrojem vzniku národnostního hnutí, jež se začalo formovat na sklonku 19. století. V těchto dobách vznikla takzvaná Prizrenská(nebo Albánská) liga, která měla primárně za cíl sjednotit čtyři albánsky hovořící provincie. Avšak tato organizace brzy nabyla na ambicích a od roku 1881 bojovala za znovunastolení autonomie odňaté Turky. Albánská Liga sice zaznamenala určitý úspěch tím, že vypudila tureckého správce z Kosova, ale záhy byla zlikvidována a její vůdci umístěni do vězení.

    Následné snahy vlasteneckého hnutí se zaměřily poněkud rozdílným směrem a to sice více na kulturní stránku obrození. Uvědomily si, že jednou z neúčinnějších zbraní v boji za nezávislost je jazyk. Vytvořili hnutí národní renesance, jehož členy byli především lidé s lingvistickými znalosti, jakožto albánští básníci a spisovatelé. Hnutí brzy dospělo k názoru, že bazálním činitelem ke znovusjednocení Albánců je vytvoření jednotného písma, jelikož prozatím se jednotlivé abecedy lišily v závislosti na vyznání. Několik prvních pokusů selhalo, teprve roku 1909 upořádaly tehdejší albánské elity konferenci v Elbassani, na níž se usnesly na převzetí latinské abecedy, která přetrvává v používání dodnes.

   Následovala série povstání v letech 1910 až 1912, v kterých participovala velká část Albánského obyvatelstva zapojeného do odporových hnutí a albánští vojáci dezertovali z turecké armády. Skopje byly zabrány vzbouřenci pod vedením  Isa Boletinima, přičemž se zmocnili Kosova a velké části albánské země. Boj za suverenitu a svobodu kulminoval vyhlášením nezávislosti ve městě Vlora a vytvořením prozatímní vlády pod vedením Ismaila Qemalima roku 28. listopadu 1912. Následně se západní mocnosti pokusily prosadit do čela státu mladého německého prince Wilhelma z Wiedu,  jenž měl být pouze figurkou na trůnu. Avšak tento pokus byl od počátku odsouzen k neúspěchu a princ neměl jinou možnost, než po šesti měsících abdikovat na funkci. Poté v Albánii nastala anarchie, občanská válka mezi dílčími albánskými vůdci.