Král Husajn

Král Husajn

Král Husajn se narodil roku 1935, vystudoval v Británii na Harrow School a na vojenské akademii Sandhurst. Na trůn nastoupil v roce 1953, v době Studené války a byl uprostřed střetů mezi egyptsko-syrsko-saudským blokem svázaným úzce se Sovětským svazem a Brity, kteří byli stále přítomni v Jordkánsku. V roce 1956 byla vypovězena britsko-jordánská smlouva z roku 1948 a britská podpora země byla nahrazena příspěvky plynoucími ze Saudské Arábie, Sýrie a Egypta, které ale svou pomoc brzy stáhly. Pomoc pak byla nahrazena pomocí z USA. Za této pomoci se rychle rozvíjela klíčová průmyslová odvětví, hlavně těžba potaše a fosfátů v okolí Mrtvého moře. Budovaly se také nové dálnice, klesala nezaměstnanost, rozvíjela se města na Východním i Západním břehu Jordánu a rozvíjel se také turistický ruch, který směřoval hlavně  do Jeruzaléma, Betlémaa, Hebronu a k Mrtvému moři. Turisté přinášeli tolik potřebnou západní měnu. Nejvýznamnější ze všeho bylo Husajnovo rozhodnutí přijmout vytvoření samostatné politické entity reprezentující Palestince, Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která byla založena roku 1964. 5. června 1967 zahájil Izrael preventivní útok proti svým arabským sousedům. Na konci Šestidenní války byly ztráty Jordánska tragické: Izrael okupoval východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu. V očích celého arabského světa to byla nedozírná katastrofa. Jordánsko přišlo o celou polovinu osídleného teritoria a o třetinu své populace, nejdůležitější zemědělská území a o kontrolu nad muslimskými a křesťanskými svatými místy v Jeruzalémě. Dalších až čtvrt milionu uprchlíků překro­čilo hranice Východního břehu Jordánu, což uvrhlo vládu, ekonomiku a veřejné služby pod nesnesitelný tlak. V říjnu 1974 se na Arabské vrcholné konferenci v marockém Rabatu sešlo dvacet hlav arabských států, aby přijaly rezoluci uznávající OOP za „jedi­ného zástupce palestinského lidu“. Po tomto summitu byly  obnoveny a zlepšeny politické i ekonomické kontakty se sousední Sýrií.

V době první války v Zálivu v roce 1990 – 1991 Bezpečnostní rada OSN uvalila na Irák, po jeho napadení Kuwajtu, ekonomické sank­ce, které předznamenaly další krizi pro Jordánsko. Tisíce jordánských uprchlíků z Iráku a Kuvajtu mířily bez jakýchkoliv prostředků do království, kde pro místní ekonomiku i politiku představovaly značnou zátěž. Cena ropy šla strmě nahoru a irácké dodávky vyschly. Export do Iráku, tvořící celou čtvrtinu celkového jordánského vývozu, rovněž skončil. Roku 1991 byla vyhlášena nová národní charta, která znamenala větší otevřenost vlády a měla usnadnit byrokracii, byl zrušen zákaz politických stran, které nefungovaly od roku 1963. Bylo odvoláno stanné právo, které bylo vyhlášeno roku 1967. V listopadu 1993 proběhly první jordánské všeobecné a svobodné volby. 25. července roku 1994 se ve Washingtonu sešli král Husajn a izraelský ministerský předseda Jicchak Rabín a formálně ukončili válečný stav, který trval mezi jejich zeměmi od roku 1948. Prezident Clinton okamži­tě odepsal Jordánsku nezaplacený dluh 700 milionů USD. Již v 90. letech se v Jordánsku šířily dohady o Husajnově špatném zdraví, prodělal několik náročných lékařských zásahů v USA (odoperování jedné ledviny, chemoterapie). V lednu 1999 se král Husajn vrátil do Jordánska a vyňal svého bratra Hassana ze svého nástupnictví a nahradil ho svým nejstarším synem Abullahem. 7. února 1999 král Husajn zemřel ve věku 63 let, po 46 letech vlády. Stal se jednou z nejdéle činných hlav státu na světě.