Počátky

Počátky

Tato území byla pravděpodobně osidlována již na začátku pravěkého období zvaného neolit. V době bronzové se zde začaly vytvářet první strukturované kultury. O dnes již prozkoumanějších společenstvech můžeme hovořit ve vztahu k době prvního tisíciletí před naším letopočtem, kdy se zde usidlovaly původní ilyrské kmeny. Samovolně se vytvářející kultura pocítila cizí vliv až v 6. století při řecké kolonizaci v oblastech kolem Jaderského moře.

            Další mocností, jež zasáhla do jejich dějin, byla Říše římská. Římská invaze  vyvrcholila v době sjednocovacího procesu ilyrských kmenů v roce 9 našeho letopočtu. Ilyrové se odhodlaně postavili na odpor. Navzdory tomu se po výrazném krveprolití stali další římskou provincií. Stejně jako ve většině podmaněných částech impéria se i zde objevily určité klady římské nadvlády, především budování cest a pozvednutí všeobecné úrovně architektury. Provincie Illyricum se časem vyvinula v prosperující a vzkvétající území.

            Když se Římská říše roku 395 našeho letopočtu rozdělila na západní a východní část, Bosna - konkrétně řeka Drina - vytvořila hranici mezi oběma říšemi, a tak se oblast dnešní Bosny a Hercegoviny stala součástí Byzance, tedy Východořímské říše. Pak ale nastalo neklidné období stěhování národů, které Balkán pocítil nejvíce v 5. století při krvelačném tažení Gótů na Řím.

            Po uplynutí přibližně jednoho dalšího století se zde objevují Slované, kteří si území podmaňují a v průběhu času splývají s místním obyvatelstvem.

            Po dlouhá staletí bylo bosenské území vždy součástí nějakého cizího správního celku. Ať už patřilo nejdříve Byzantské říši nebo bylo později součástí útvarů Rašky, Zety, Chorvatska či Maďarska. To se začalo měnit až ve 12. století při formování prvního autonomního bosenského státu.