Zlatý věk
V 13. a 14. století zažívala Bosna rozmach, což dokazovalo i rozšiřování území. Vrcholem tohoto progresu byla vláda prvního bosenského krále Štěpána Tvrtka I, jež vládl od roku 1353 a opustil trůn nečekanou smrtí v roce 1391. Ihned po jeho skonání se země začala utápět ve vnitrostátních sporech o moc.
Poměrná izolace této země vytvořila podmínky pro vznik nejen osobité kultury, ale i východními civilizacemi ovlivněného písma nazývaného bosančice. Také sem pronikl z území Bulharska zvláštní náboženský směr jménem Bogomilství, který se řídil pouze Novým zákonem a odsuzoval cokoli viditelné. Na jeho základš zde vznikla nezávislá církevní organizace zvaná Církev bosenská. Ta se následně stala trnem v oku papežské kurii. Křižácké výpravy však byly většinou neúspěšné, až v 15. století zde došlo k rozšíření františkánského řádu.
Postupně zde nastupovala doba všeobecného úpadku správní moci, a právě v tomto období se pod vedením Štěpána Vukčiče-Kosači separovalo území, které bylo nazváno podle výrazu vévoda neboli herceg. Takto vzniklo označení Hercegovina.