Doba rakousko-uherské moci
Úředníci dosazení Habsburky se zde zpočátku potýkali s nevolí místního obyvatelstva, což se ale v průběhu času zlepšovalo. Noví hospodáři nemrhali časem a dali se do rozsáhlé výstavby všeho druhu, zlepšovali infrastrukturu, podněcovali rozmach vzdělávání a v neposlední řadě se snažili o rozvoj průmyslu. Přes všechna opatření Bosna nadále zůstávala poměrně zaostalou a převážně zemědělsky orientovanou zemí.
V roce 1910 byl dokonce ustanoven bosenský parlament i vytvořena ústava. Přestože neoplýval příliš mnoha kompetencemi, naskytla se příležitost ke vzniku nových politických stran s různým národnostním původem (např. chorvatské, srbské, muslimské). I když se rozmohly mnohé ideologické a kulturní spory, v takovém prostředí se začalo dařit antihabsburské propagandě, jejíž epicentrum bylo zejména v Srbsku.
Politické napětí v zemi rostlo. Na jedné straně se objevovala nespokojenost s náboženskými poměry a narůstala averze mezi jednotlivými vyznáními, na straně druhé sílil odpor proti habsburské nadvládě. Vznikaly radikální organizace, jako například Mladá Bosna a další.