Socialistické Bulharsko

Socialistické Bulharsko

Ihned po převratu fašistické nadvlády se Bulharsko začalo ubírat jasnou cestou ke komunismu. Dosavadní státní aparát byl zrušen a přetransformován, aby mohla země fungovat po správní stránce v novém takzvaně lidově demokratickém zřízení. Zakládaly se lidové soudy, aby se vypořádaly se všemi těmi, kteří byli ve spojitosti s fašismem. A samozřejmě došlo na likvidaci všech fašistických hnutí.

            Ve všeobecných volbách v roce 1945 s přehledem zvítězila Vlastenecká fronta. V září 1946 se konalo referendum v otázce zrušení monarchie, ve kterém 93% obyvatelstva hlasovalo pro návrh. A tak byla 15. září 1946 vyhlášena Bulharská lidová republika. Ještě téhož roku se konaly volby do Velkého lidového shromáždění, v nichž zaznamenala úspěch komunistická strana, a to zejména členové Vlastenecké fronty, když získala majoritní podíl mandátů. V čele státu na postu premiéra stanul Georgi Dimitrov.

            Pak už se naplno rozjelo budování komunistického státu. Kapitalisté byli v lepším případě zásadně omezeni, jinak byly podniky a banky znárodňovány. Zemědělství bylo kolektivizováno, hospodářství upadlo pod centrální plánování, panovala všudypřítomná industrializace, stát si zajistil monopol na zahraniční obchod, byly stanoveny jednotné ceny, které se takzvaně zamrazily, čímž se uměle potlačovala inflace, konkurence na trhu byla odstraněna, zavedla se velice progresivní důchodová daň a tak dále.

            Vládnoucí strana si zajistila výsadní pozici i tím, že mezi roky 1946-1947 odstranila prakticky veškerou opozici, Agrární strana jakožto potencionálně nejsilnější konkurent byla rozpuštěna v roce 1947. První socialistická ústava byla přijata na Velkém lidovém shromáždění 5. prosince 1947.

            Hned po vzniku socialistického sdružení RVHP(rada vzájemné hospodářské pomoci)se Bulharsko stalo jeho členem. Následující desetiletí probíhaly v duchu budování typického socialistického státu podle vzoru SSSR, kdy soukromí sektor v zásadě neexistoval a hospodářství mělo fungovat podle programu zvaného pětiletka. Po smrti Dimitrova na trůn nastoupil Valko Červenkov, který byl díky své loajalitě k ruskému diktátoru přezdíván Malý Stalin. Dalším zde vládnoucím byl komunista Todor Živkov, který nastoupil roku 1954 a vládu si udržel až pádu komunismu v roce 1989. Je nesporné, že za jeho vlády země zažívala hospodářský progres, ale na druhou stranu se v této době Bulharskem šířil strach z velmi kruté tajné policie.